Květák s houbami
Květák s houbami
1 středně velký květák a houby – lišky nálevkové v poměru asi 1:1, 2-3 mrkve střední velikosti.
Nálev: 1 l vody, 0,5 l octa 8%, 20 g soli, 0,5 kg cukru – vše svaříme a necháme vychladnout.
Květák rozebereme na drobnější růžičky a předvaříme asi 3 min. ve vodě se lžičkou kyseliny citronové, pak zcedíme a propláchneme studenou vodou.
Čerstvé houby očistíme, zalijeme vodou, přidáme po lžičce soli a kyseliny citronové a necháme asi 5 minut povařit. Poté zcedíme a prolijeme studenou vodou. Mrkev nakrájíme na kolečka a rovněž předvaříme asi 5 minut.
Do vlažného až vychladlého láku pak dáme květák, houby a mrkev. Vše důkladně promícháme a ihned plníme sklenice. Sterilujeme 20 minut na 80 °C.
A ještě zajímavá poznámka na závěr
– o působení lišek na naše zdraví
píšou zde, že se v tomto případě jedná o lišku obecnou a zatím se Justýně nepodařilo zjistit, zda to platí i pro lišku nálevkovitou či nažloutlou, které jsou si hodně podobné, obě jedlé, výborné a mají stejné využití:
Léčivé účinky houby lišky
Liška obecná působí např. proti různým bakteriím, mezi jinými také proti přemnožené střevní bakterii Escherichia coli a zlatému stafylokoku (Staphylococcus aureus). Byla v ní zjištěna přítomnost různých fenolických látek a flavonoidů, a–tokoferolu, ß–karotenu, lykopenu a také větší množství vitaminu C. Fenoly a tokoferol jsou patrně hlavními látkami odpovědnými za antioxidační účinky této houby, které chrání naše tělo před nebezpečnými oxidačními radikály.
V lišce je přítomno také poměrně vysoké množství ergokalciferol, vitaminu D2, který je pro lidský organismus velmi potřebný, protože je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek se projevuje v dětství křivicí (rachitidou) a v dospělosti měknutím kostí (osteomalacií). Kromě toho je vitamin D potřebný pro správnou funkci imunitního systému a pomáhá v prevenci před některými typy rakovin a jinými nemocemi. Obsah různých sterolů, přítomných v této houbě, je významný také např. v regulaci imunitního systému a zánětlivých procesů.
Liška proti depresím
Naprosto zcela novým poznatkem je, že liška obecná obsahuje poměrně značné množství serotoninu – indolového neurotransmiteru, jehož nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů a souvisí se změnami nálady a dokonce i s receptory chuti. Nedostatek této látky v těle se může projevit zejména v zimě, kdy je málo slunečního záření, což se pak projevuje depresemi nebo poruchami spánku. Lišky obecné by tak mohly posloužit jako nový přírodní lék na zimní depresi místo užívání syntetických antidepresiv. Za zkoušku to určitě stojí – v žádném případě nám to neuškodí.
