Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slovníček odborných výrazů E - F

27. 4. 2013

E

Earl – titul střední anglické šlechty

Eben – vzácné tvrdé dřevo černé barvy

Ebonit – elektricky nevodivá černá tuhá hmota z přírodního nebo syntetického kaučuku

Ebrieta – opilost

Ebulioskopie – metoda určování molekulární hmotnosti látek

Ebur – slonová kost, slonovina

Ecce homo – ejhle člověk

ECU – European Currency Unit, Euro - , evropská měnová jednotka

Edafon – soubor všech organizmů žijících v půdě

Edém – otok

Eden – ráj, místo blaženosti

Edice – vydání slovesného díla, vydavatelská činnost, knižnice, vydavatelská sbírka knih

Edikt – vyhláška, nařízení, vyzvání, úřední výnos

Editace – příprava, zpracování a úprava textu k tisku

Editovat – upravovat, upravit nebo psát text na počítači

Editor – 1. vydavatel; 2.program pro pořizování a úpravu textu

Edukace – výchova

Edukační – výchovný, vzdělávací

Edukometrie – speciální statistický obor, který se zabývá testováním testů - tedy měří kvalitu školních zkoušek

EEG – elektroencefalografie

Eem – poslední meziledová doba v severoevropské nížině

Eféb – ve starověkém Řecku označení dospělého jinocha

Efebofilie – náklonnost či reaktivita (zpravidla erotická) vůči dospívajícím chlapcům, někdy bývá řazena mezi parafilie či sexuální deviace jako poddruh pedofilie

EGCG / epigalokatechingalát – látka za zeleného čaje, která má výrazné antioxidační účinky - ve výzkumu její kancerostatické účinky

Ekzém – zánětlivé onemocnění kůže na podkladě přecitlivělosti

Emetikum – vyvolávající zvracení

Emoliencia – změkčovadla zklidňující, vyhlazující a hydratující kůži

Emoliens – látka změkčující kůži a sliznici

Empirický – zkušenostní, ze zkušenosti, založený na zkušenostech

Encefalitida, klíšťová encefalitida – neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy se do těla člověka nejčastěji dostává přisátím infikovaného klíštěte.

Endemit – rostlina nebo živočich vyskytující se pouze na jednom místě

Endorfin – endo = vnitřní, spíš vlastní, a morfium, morfiny. Endorfiny hormony vylučované z hypofýzy během fyzické zátěže. Jsou považovány za jakési vnitřní opiáty, jimiž naše tělo tlumí bolest, kterou mu svou fyzickou zátěží způsobujeme. Ve srovnání s morfiem, které je běžně používáno ke zmírnění bolesti, je stejné množství endorfinu sto až tisícinásobně účinnější. Hladina endorfinu roste už deset minut po zahájení cvičení a zůstává až na desetinásobku svého klidového množství půl hodiny po skončení fyzické zátěže. U některých jedinců může zvyk na fyzický stres a následná produkce endorfinů vyvolat tzv. závislost na tréninku. Pokud jedinci závislí na fyzické zátěži a endorfinech nemají možnost trénovat, pociťují podobnou závislost jako narkomani na drogách. Podle jedné z drog připravovaných z opia vznikl i termín edorfiny – je složen z předpony endo, tedy vnitřní, rozuměj spíš vlastní, a morfium, morfiny.

Endosperm – vnitřní bílek, vzniklý z centrálního jádra zárodečného vaku (u rostlin. semen)

Enteritis – zánět tenkého střeva

Epifyt – rostlina, která roste na těle rostliny jiné, ale necizopasí

Epilepsie – padoucnice; onemocnění s opakovanými záchvaty s bezvědomím

Epigalokatechingalát – viz EGCG

Epitel – je specializovaná krycí tkáň, sloužící ke krytí povrchů a vystýlání dutin lidského těla. Chrání vnější a vnitřní povrch těla a orgánů, je velmi odolný vůči mechanickým, tepelných a chemických vlivům.

Epitelace – vytvoření nové výstelky (epitelu) v poškozeném místě

Ergotismus – chronická otrava námelovými alkaloidy

Eroze čípku dělohy – drobné oděrky na čípku, není nebezpečná

Erytrocyty   červené krvinky, obsahují krevní barvivo hemoglobin, jehož funkcí je přenos kyslíku

Esoterismus / esoterika – z řeckého esoterikós = “vnitřní,” “uzavřený” je označení pro souhrn vědomostí určených výhradně pro úzký okruh zasvěcených, intelektuálně vyspělých nebo privilegovaných lidí. Je protikladem exoterismu, který naopak představuje obecně známé vědění. Pod pojem Esoterismus může být zahrnuta široká škála nauk či tzv. “tajných věd” náboženského i nenáboženského charakteru. Esoterické vědomosti jsou utajovány před nezasvěcenými nebo obecně před veřejností, aby se zachovala výlučnost příslušnosti k nějaké skupině, případně z důvodu ochrany před postihem, jehož příčinou by mohly být např. společenské předsudky. Jako příklady takových skupin jsou často uváděni Svobodní zednáři nebo různé magické řády. Tajnými vědomostmi mohou být např. magie, alchymie, astrologie atd. Esoterismus v náboženském smyslu může být také zdánlivé nebo i skutečné a před většinou věřících skryté jádro některých náboženství, které je často chápáno jako prazáklad, či esence všech současných náboženství.

Estrogeny – pohlavní samičí hormony

Éterické oleje – viz silice

 

Etnomedicína – zkoumá vnímání zdraví a léčebných praktik podmíněné kulturním a sociálním prostředím; role, které lidé ve zdraví a nemoci zaujímají, vztah kulturních hodnot a léčebných praktik, ale i symboliku nemoci

Exoterismus obecně známé vědění

 

Exkrement – výměšek, výkal, výmět

Expektorancia – léky usnadňující vykašlávání a uvolňující hleny

Explicitní – výslovný, přímý, jasný, zřetelný, otevřeně, přímo vyjádřený; (opak = implicitní)

Extáze, ecstasy – droga, která může způsobit trvalé poškození mozku

Externa – prostředky používané zevně

Extrakt – zahuštěný výtažek z rostlin nebo drog

Extranet – lze chápat jako soukromou počítačovou síť využívající aplikací vystavěných na internetových protokolech, síťové konektivity a telekomunikačních systémů, určenou k zabezpečenému poskytování informací vlastním zaměstnancům, dodavatelům, prodejcům, partnerům a zákazníkům. Na extranet se dá pohlížet jako na část firemního intranetu, který je prostřednictvím internetu k dispozici i uživatelům mimo sídlo společnosti. Jednoduše se také dá říci, že extranet je privátní firemní internet, který je na internetu dostupný všem uživatelům s platnou autorizací.

Extrovertní, extravertní – živě reagující, přístupný podnětům, komunikativní, snadno navazující kontakt

F

Farmakognozie – vědy o léčivých surovinách biologického charakteru

Famrakologie – věda o účinku léků

Farmakopoea – lékopis, ústřední normativ léčiv

Farmakovigilance – dozor nad léčivými přípravky po jejich registraci

Fermentace – oxidační proces kvašení za přístupu vzduchu

Filantrop – lidumil, dobroděj; filantrop je člověk, který daruje čas, peníze a jiné hmotné statky na charitativní účely. Tento termín může být aplikován na kteréhokoliv dobrovolníka nebo dárce. Označují se jím často dárci velkých sum peněz nebo lidé, kteří mají významný vliv na zlepšování obecné kvality života díky svému dobrovolnictví.

Filantropie z řec. “filein” = milovat a “anthrópos” = člověk / láska k člověku; představuje humanisticky motivovanou dobročinnost, dávání peněz, zboží, času nebo úsilí pro podporu obecně prospěšného účelu, zpravidla v delším časovém horizontu a s jasně definovanými cíli.

Filcka – 1. druh vši; 2. lehká žena, poběhlice, nevěstka

Fytoncid rostlinné antibiotikum. Je přirozenou součástí rostlinných buněk a tudíž léčivem rostlinného původu – brání růstu mikroorganismů, má účinky, podobné účinkům antibiotik. Jako fyziologicky velmi účinné látky plní v rostlinách obrannou funkci. Tyto látky v pletivech některých druhů rostlin (cibule, česnek, křen apod.), působí toxicky na prvoky a houby. Jsou jimi např. alicin z česneku, různé silice apod.

Flavonoidy – rostlinné látky s antioxidačními účinky, s vlastnostmi podobnými vitamínům; doplňují účinek např. salicylátů; řadí se též mezi barviva. Mají výrazné biologické účinky, proto se také ozačují jako bioflavonoidy. Pomáhají při léčbě i prevenci mnoha chorob. Vyskytují se v bylinách, ovoci a zelenině. Mezi jejich nejvýznamnější účinky patří antisklerotické působení (např. rutin je obsažen v pohance /rutin má pozitivní vliv na pružnost krevních kapilár i na metabolismus kyseliny askorbové). Zabraňují oxidaci LDL cholesterolu volnými radikály, což je důležitý počáteční kruh tvorby aterosklerotických částic v cévách. Dále mají regenerační vliv na jaterní tkáně, působí močopudně, urosepticky a protisrážlivě.

Flegmatik – typ temperamentu; člověk klidný, pomalejší, málo vzrušivý

Flegmóza – neohraničený hnisaný zánět probíhající ve vmezeřeném pojivu

Flos – květ; květ se sbírá od rozkvětu do plného květu, za stálého suchého počasí, nejlépe za poledne, kdy má největší sílu.

Folium – list; listy se sbírají se po celou dobu vegetace. Aby rostlina nezahynula, alespoň třetina listů by měla zůstat na rostlině.

Fotodermatóza – kožní onemocnění vyvolané účinkem světelných paprsků

Foton – světelná jednotka (kvantum elektromagnetického pole)

Fotonika  nauka zabývající se vznikem a využitím fotonů

Fotooptické vidění – barevné vidění za plného světla

Fotosenzibilizace – přecitlivělost na světlo

Fotosyntéza – neboli “fotosyntetická asimilace” je základní proces, zabezpečující život na Zemi. Složitými biochemickými procesy z vody, oxidu uhličitého a jednoduchých minerálních látek, které rostliny přijímají kořeny z půdy a listy ze vzduchu vznikají všechny organické látky rostlinného těla. Zelené rostliny využívají energie fotonů - viditelné části slunečního spektra, tj. fotonů vlnových délek 400 až 750 nm. Asimilační barviva rostlin zachycují různé části světelného spektra: chlorofyl (= zelené barvivo) zachycuje modrofialové a červené fotony; fykocyan (= modré barvivo) a fykoerytrin (= červené barvivo) zachycují zelené a žluté fotony; xantofyly (=skupina žlutých až červenofialových barviv) a karotenoidy (= barviva žluté, oranžové, červené až fialové barvy) zachycují modrozelené fotony ze spektra.

Fotosyntéza se skládá ze dvou fází: světlé, probíhající za přítomnosti světla, a tmavé, jejíž průběh nevyžaduje přítomnost světla. Ve  světlé fázi fotosyntézy je energie fotonů využito jednak ke štěpení molekul vody, tzv. fotolýze vody na protony, elektrony a jako vedlejší produkt vzniká kyslík a jednak k tvorbě molekul ATP, které dále energeticky zabezpečují reakce probíhající v tmavé fázi. Ve tmavé části (tzv. Calvinově cyklu) je řadou enzymatických reakcí redukován vzdušný oxid uhličitý na cukr vodíkem, vznikající při fotolýze vody. Vznikající cukr je dalšími enzymatickými reakcemi přeměněn na stálé produkty fotosyntézy -  asimiláty ( škroby, bílkoviny, tuky a jiné organické látky )

Fragilita – lomivost (kapilár)

Frigidní – chladný (pohlavně, citově); mrazivý

Fructus – plod; plody a semena se obvykle sbírají těsně před úplnou zralostí. U dužnatých plodů záleží, k jakým účelům je sbíráte, jestli na sušení, na šťávu nebo na semeno.

Fulleren – nejvýkonnější a dlouho působící antioxidant a zároveň univerzální sorbent. Jeho schopnosti čistit vodu od škodlivých příměsí se skutečně nic nevyrovná. Dokáže současně dodávat organizmu prospěšné stopové prvky a makroprvky a pohlcovat škodlivé (např. šungit).

Fungicidně působící – látka zamezující růst a bujení plísní (hub)

Furokumariny / furanokumariny – jsou přírodní obranné látky (toxiny) obsažené především v rostlinách z čeledí miříkovité (Apiaceae) a routovité (Rutaceae). Existuje mnoho různých furanokumarinů s toxickými účinky pro bakterie, houby či živočichy včetně savců. Některé z furanokumarinů jsou fotoaktivní, tzn., jejich toxický účinek je zesílen působením UV záření. Celkem dobře je vědecky popsán účinek furanokumarinů na DNA, nicméně některé novější studie poukazují rovněž na interakce některých fumarokumarinů s proteiny a lipidy. Psoralen se však rovněž používá při léčbě lupénky. Mezi rostliny s významným zastoupením furanokumarinů patří například routa, celer nebo limetka. Celer obsahuje několik fotoaktivních kumarinů jako například psoralen nebo bergapten. Je znám min. jeden případ, kdy byla odrůda celeru stažena z trhu, protože se ukázalo, že v průběhu šlechtění došlo k zhruba osminásobnému zvýšení obsahu psoralenu, což vedlo k závažným kožním onemocněním u zemědělských dělníků, kteří se zmíněnou odrůdou přišli do přímého kontaktu. Značné množství fotoaktivních furanokumarinů obsahují také zástupci rodu bolševník, zejména pak bolševník velkolepý, který způsobuje těžké fotodermatitidy.

Fytobalneoterapie – léčení bylinnými koupelemi

Fytohormony – rostlinné hormony či růstové regulátory, regulují růst a vývoj rostlin. Vyšší rostliny jsou oproti živočichům vybaveny jen menším počtem hormonů, odlišují se však tím, že během evoluce byl způsob jejich účinku značně rozšířen. Tzn., že jsou zapojeny do vývoje komplexněji a mohou proto působit zároveň na mnoho odlišných procesů, ale i jen jeden, v závislosti na konkrétních podmínkách uvnitř rostliny.

Fytoncidy – rostlinná antibiotika vyšších rostlin; fyzologicky tudíž velmi účinné látky v pletivech některých druhů rostlin (cibule, česnek, křen aj.), toxické pro bakterie, houby a prvoky

Fytoncium / fytoncidní prostředek – působící antibioticky (rostliny obsahují fytoncidy)

Fototerapie – léčba rostlinami

Fyzioterapie – část komprehensivní (= ucelené) rehabilitace, která se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového systému organismu.