Slovníček odborných výrazů G - CH
G
Gaba – viz. kyselina aminomáselná
Galenické přípravky – galenika – původně přípravky získaní zpracováním léčiv z rostlinné a živočišné říše v různé lékové formě na rozdíl od přípravků z chemikálií (pojmenovány podle Galena)
Gastritida – zánět žaludeční sliznice
Gastritis – zánět žaludeční sliznice
Gastroenteritis – zánět sliznice žaludku a tenkého střeva
Gastrointestinální – žaludečně střevní
Gastrointestinální symptomy – žaludečně střevní příznaky, např. zvracení, průjem, zácpa
Gastrointestinální systém – žaludečně střevní soustava
Gastrosedativa – prostředky uklidňující trávicí trakt
Gemma – pupen, vegetační pupen s listovými závitky
Gemmoterapie – přírodní léčba pupeny rostlin
Generovat – vytvářet, vyrábět; vytvořit podle určitých pravidel
Glandulae – žlázky, chloupky nebo výrůstky, obvykle na konci opatřené buňkami vylučujícími lepkavou hmotu
Glukokininy – pravděpodobně snižují zvýšenou hladinu cukrů (polysa-charidů) v krvi (např. jestřabina, fazole, borůvka)
Gluten – lepek je obilná bílkovina obsažená v pšenici, žitě, ječmenu a ovsu; pomalý a tichý zabiják!
Glycidy / cukry / sacharidy / uhlovodany – jedná se o jednu z nejužívanějších živin a přes velké poznatky “vyspělého” západního světa oficiálně nedokážeme určit vztah a účinky jednotlivých forem cukrů na lidský organismus. Téměř každý si dnes pod těmito názvy představí bílé až průhledné krystalky vysoce lahodné chuti. Jedná se však jen o jednu z jeho nespočetných molekulárních forem. Pokud opomeneme nežádoucí účinky chemické rafinace, pramení z něj poučka:
Čím lehčí cukry jíme, tím horším následkům se vystavujeme.
Nejužívanější formou lehkých cukrů je sacharóza ve spojení 2 molekul cukru. Lehké formy cukrů jsou lidem ve větší míře nepřirozené a do konce 2. světové války byly téměř nedostupné. Proto nemůžeme na našem těle požadovat “nepřirozenou” schopnost zpracovávat velké dávky něčeho, co mu donedávna bylo téměř cizí. Není pak divu, že se postupně hroutí orgány a systémy těla, které jsou jakkoli do reakcí s cukrem zapojeny. Stejně tak se zhroutí jakákoliv stavba, která je zatěžována vyššími hodnotami, než na které byla postavena. Mysleme tedy na reálnou přirozenou životosprávu, než na vysněné plody moderního průmyslu. Kdo je na sladkostech příliš závislý, nabízíme následující kompromisní řešení:
umělé náhražky cukru a šťáv |
Nemá s výživou nic společného. Jeho syntetická výroba zapříčiňuje poškození všech orgánů bez výjimky. Je vždy méně nebo více karcinogenní a prokázalo se, že je o několik řádů nebezpečnější, než rafinovaný cukr. |
|
glukóza, fruktóza, ovocný cukr, med, šťávy z jižního ovoce, bílý cukr, částečně i hnědý cukr |
Příliš lehká forma cukru svým rychlým spalováním postupně poškozují všechny orgány, zvláště slinivku, zuby, kosti, klouby, CNS aj. Až na výjimky neobsahují téměř žádné vitaminy ani minerály a stávají se spíše časovanou bombou. |
|
ovocné šťávy, javorový sirup, obilná sladidla |
Všechny lehké cukry jsou víceméně pro lidské tělo extrémním doplňkem i v případě, jsou-li org. původu. Proto je užívejme střídmě. |
|
sladké zeleniny (např. déle vařené pyré), vařená rýže a zelenina |
Obiloviny a zelenina jsou pravým chlebem lidstva. Skládají se ze složitějších cukrů (škrobů), které se v těle štěpí pomalu a přináší klidnou energii. |
|
vláknina - ze zelenin, otruby z obilí celulóza - bavlna, len, dřeviny aj. |
Velmi složitá forma cukru, který, lidský organismus nedokáže štěpit. Plní spíše úlohu mechanického čističe trávicího ústrojí nebo se z nich vyrábějí eko-produkty. |
|
Zdroj: http://www.celostnimedicina.cz/cukry--sacharidy--glycidy--uhlovodany.htm
Glykosidy – jsou rostlinné stavební látky, vznikající vazbou cukerné složky na necukernou (aglykon/genin), která určuje druh účinku. Snadno se rozkládají kyselinami a některými enzymy.
Glykosurie – (glukosurie) vylučování cukru močí
Granulace – granulační tkáň, nově tvořená vazivově cévní tkáň, jíž se hojí různé chorobné procesy
Gynekologika – léky užívané při ženských chorobách
H
Habituální zácpa – návyková, častá, opakující se zácpa
Harpagofytum procumbens – africká protizánětlivá bylina tlumící bolest
Hematurie – přítomnost krve v moči
Hemiatrofie – úbytek tkání v jedné polovině těla, nedostatečná výživa jedné poloviny těla
Hemodialýza – čištění krve pacienta pomocí speciálního přístroje (tzv. umělá ledvina). Tento proces, který se opakuje obvykle třikrát týdně a trvá čtyři až šest hodin, se provádí v tzv. dialyzačních střediscích.
Hemofilie – je geneticky podmíněné onemocnění projevující se poruchou srážlivosti krve, což se navenek projevuje chorobnou krvácivostí – krevními výrony do svalů či kloubů a omezenou schopností organismu zastavit krvácení.
Hemoglobin – červené krevní barvivo, neboli transportní metaloprotein červených krvinek, jehož hlavním úkolem je transport kyslíku z plic do tkání a opačným směrem odstraňování oxidu uhličitého.
Hemolýza – rozpouštění červených krvinek s uvolněním krevního barviva
Hemoroidy – městky, varixy, uzlovité žilní rozšířeniny v oblasti řitní a konečníku
Hemostatikum – prostředek stavící krvácení
Hemostyptikum – viz hemostatikum
Hepatika – prostředky užívané v léčbě jaterních chorob
Hepatitida – zánět jater (žloutenka)
Hepatodistrofie – viz dystrofie jater
Hepatoprotektiva – látky, které slouží ke zlepšení jaterních funkcí, případně k jejich rychlejší regeneraci po prodělaném jaterním onemocnění
Hepatotoxický – poškozující játra
Herpes – opar
Hydrocefalus / hydrocefalie – vodnatelnost mozku, nahromadění mozkomíšního moku v nitrolebním prostoru
Herba – nať, bylinná část rostlin; natí pro sběr se rozumí nadzemní část rostliny, bez zdřevnatělých částí.
Herbarium – herbář, byliná
Histamin – silná organická zásada hrající úlohu při vzniku alergií; r. 1910 byl v nepatrném množství izolován z námelového výtažku. Histamin je krystalický, rozpustný ve vodě. Fyziologicky je histamin velmi účinný. Působí na hladké svalstvo, způsobuje intensivní kontrakce dělohy, rozšiřuje cévy a tím snižuje krevní tlak. Je to látka vznikající z aminokyseliny histidinu. Vyskytuje se zejména v některých bílých krvinkách, ale také i v ostatních orgánech. Jeho nadměrné uvolnění při alergické reakci způsobuje zúžení průdušek (u astmatu), kopřivku aj. Histamin se uplatňuje i při vzniku zánětu a zvyšuje též vylučování žaludeční šťávy. Potlačení jeho působení je součástí léčby alergických stavů (antihistaminika H1) a žaludečního vředu (antihistaminika H2).
Histidin – aminokyselina, která je základním stavebním kamenem karnosinu, který se aktivně podílí na odbourávání kyseliny mléčné z organismu
Hlenky – latinsky amoebozoa; organismy na rozhraní rostlinné a živočišné říše. Hlenky jsou skupinou organismů tradičně zařazovanou mezi houby, nyní mezi prvoky (Protozoa). Makroskopicky nejnápadnější jsou většinou drobné plodničky s výtrusy s pevnou stěnou, které hlenky vytvářejí v nepohyblivé fázi svého života, a ty byly kritériem k zařazení mezi houby. Později se zjistilo, že hlenky mají i pohyblivé fáze životního cyklu, kdy se vyskytují v podobě měňavkovitých buněk a živí se pohlcováním bakterií a kvasinek (jedná se o primitivní živočišnou výživu).
Hlísti – oblí červi, mají válcovité nebo vláknité tělo. Jsou oboupohlavní s výrazným pohlavním dimorfismem, samice je výrazně větší. Některé druhy jsou významní parazité jiných živočichů včetně člověka, dále parazité rostlin, mnoho druhů se vyskytuje v půdě, kde se živí odumřelými zbytky organismů, houbami nebo bakteriemi a významně se podílejí na tvorbě půd, další se vyskytují ve vodách. Parazitózy se nazývají helmintózy, vývoj parazita je přímý nebo přes mezihostitele.
Hlísti jsou obvykle drobní a červovití, jejich tělo není segmentované. Mají prvotní tělní dutinu vyplněnou tekutinou s vysokým tlakem (mají turgorovou kostru). Žijí volně (ve vodě, ale většinou v zemi - v jednom m3 jich žije několik milionů) nebo parazitují na rostlinách či živočiších. Jsou to gonochoristé; je zřejmý pohlavní dimorfizmus - samice bývá větší, aby mohla snášet vajíčka. Hlísti mají gangliovou nervovou soustavu s mozkovou zauzlinou. Nemají moc dobře vyvinuté smysly. K pohybu jim slouží kožně svalový vak. Mají trávicí trubici vyústěnou v řitní otvor. Vylučovací soustavu představují protonefridie anebo chybí. Jejich tělo je pokryto silnou kutikulou, která je brání před účinky trávicích enzymů jejich hostitele.
Známí zástupci
- Hádě octové (Turbatrix aceti) - žije v octu, ale je zdravotně nezávadné
- Háďátko řepné (Heterodera schachtii) - napadá kořenový systém řepy
- Roup dětský (Enterobius vermicularis) - parazituje v tenkém střevě (80 % dětí, 30 % dospělých). Samice měří asi 1 cm a každou noc naklade zhruba 13 000 vajíček, což způsobuje nesnesitelné svědění. Nakazit se člověk může snadno - trávicím traktem, pokud nedodržuje základní hygienické zvyky
- Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) - způsobují askaridózu. Připravují tenké střevo o živiny a narušují stěny střeva nebo ho můžou ucpat. Někdy také mohou způsobit nervové poruchy
- Svalovec stočený (Trichinella spiralis) - způsobuje trichinelózu. Larvy žijí spirálovitě stočené ve svalech. Dospělý svalovec může narušit funkci svalů
- Vlasovec mízní - napadá mízní cévy, ve kterých žije a tím je ucpává. Následkem toho je obrovské zduřený postižené části těla - tzv. sloní nemoc
- Vlasovec loa loa - hlíst, který parazituje uvnitř oka
- Vlasovec medinský - způsobuje vznik bolestivých vředů na nohách. Parazituje pod kůží a vytaženým ocáskem klade vajíčka do vody.
Hlíza – viz tuber
Hoax – poplašná zpráva
Homeopatie – léčení léky, které ve větších dávkách způsobují tytéž příznaky, jako má léčená nemoc (na principu “podobné se léčí podobným”)
Homeostáza – zachování rovnováhy či stability vnitřního prostředí všech tělesných systémů za účelem zachování zdraví.
Homocystein – toxická aminokyselina, ve skutečnosti však pro naše tělo nezbytná, a proto si ji samo i vytváří. Homocystein byl nalezen v buňkách všech živočišných druhů, rostlin i bakterií. Je natolik potřebný pro život buňky (pro její dýchání, tvorbu energie, výživu i rozmnožování), až vyvolává domněnku, že hrál v dávné minulosti zásadní roli při vzniku života na naší planetě. Pokud v organismu probíhá vše tak, jak má, buněčný homocystein se v průběhu látkové výměny rozloží na dále zužitkovatelné neškodné látky. K tomuto procesu jsou nutně zapotřebí některé vitaminy – kyselina listová, vitamin B6 a B12, někdy i B2. Jestliže nejsou přítomny v dostatečném množství, dochází k poruchám, homocystein se hromadí v krvi a vzniká takzvaná hyperhomocysteinemie.
http://www.celostnimedicina.cz/znepokojive-slovo-homocystein.htm#ixzz2RbtbLcFQ
Homocystinurie – výskyt homocysteinu v moči (vrozená porucha látkové výměny)
Horatius – Quintus Horatius Flaccus (65 př. n. l. - 8 př. n. l.)byl římský básník a filosof
Hormon – vysoce účinná látka vytvářená organizmem v endokrinních žlázách, regulující funkci jednotlivých orgánů a ovlivňující důležité životní procesy
Hořčiny – viz amara
Hydrokortizon – viz kortizol
Hyperacidita – z řečtiny a latiny; překyselení, tj. zvýšení obsahu kyseliny chlorovodíkové (solné) v žaludeční šťávě.
Hyperémie – překrvení, zvýšený obsah krve v orgánu nebo v tkáni
Hyperfunkce – zvýšená činnost
Hyperhomocysteinemie – zvýšená aktivita enzymu HMG-Co A reduktázy v játrech, s čímž souvisí zvýšená hladiny cholesterolu
Hypercholesterolémie – příliš mnoho cholesterolu v krvi představuje hlavní rizikový faktor pro onemocnění srdce, což může vést až k infarktu nebo mrtvici. Tato onemocnění představují hlavní příčinu úmrtí v Evropě
Hypertenze – vysoký krevní tlak
Hyperurikémie – zvýšený obsah kyseliny močové v krvi
Hypnotika – uspávací prostředky
Hypofunkce – snížená činnost
Hypoglykémie – snížené množství cukru v krvi
Hypotenze – nízký krevní tlak
Hypotenziva – léky snižující vysoký krevní tlak
Hypotonikum – prostředek snižující krevní tlak
Hypotyreóza – snížená činnost štítné žlázy
Hysterie – neuróza vzniklá při porušení funkčních stavů signální soustavy korových a podkorových mozkových center
Ch
Chemoprotektivum – látka k prevenci před zhoubným bujením s antikarcinogenními účinky
Chemoterapie – léčba zvláště infekčních nemocí chemickými prostředky
Chlamydie – Chlamydophila pneumoniae (dříve Chlamydia pneumo-niae), infekční bakterie, jež má na svědomí mnoho lidských onemocnění. Např. roztroušená skleróza, chronický únavový syndrom, nemoci srdce, intersticiální cystitida (zánět močového měchýře), prostatitida (zánět předstojné žlázy), Crohnova nemoc, chronické střevní záněty, Alzheimerova choroba, astma, artritida (záněty kloubů), fibromyalgie, sinusitida (chronické záněty vedlejších nosních dutin), degenerace makuly a další. Léčí se hlavně antibiotiky.
Chlorofyl – zelené rostlinné barvivo umožňující fotosyntézu. Stejně jako se bez chlorofylu neobejdou rostliny a zvířata, je důležitý i pro člověka; způsobuje zelené zbarvení rostlin, jeho jedinečnou schopností je přeměna sluneční energie na chemickou. Tato chemická energie je pak využívána k tvorbě sacharidů a kyslíku, látek nezbytných pro život na Zemi. Pozoruhodné je, že až na centrální atom je struktura chlorofylu stejná jako struktura hemoglobinu.
Chloroplast - Organela (plastid) v rostlinných buňkách obsahující chlorofyl.
Chlorpromazin – je typické antipsychotikum. Patří do třídy fenothiazinů, podtřídy fenothiazinů s alifatickým postranním řetězcem. Byl poprvé syntetizován 11. prosince 1950. Byla to první látka, vyvinutá a používaná od roku 1954 jako antipsychotikum a stala se prototypem pro celou třídu fenothiazinových neuroleptik, později byly vyvinuty další fenothiaziny také s antihistaminovým, antiemetickým, ještě později i antiarytmickým účinkem. Zavedení chlorpromazinu do léčby psychiatrických onemocnění znamenalo průlom v terapii, vytvořil předpoklady k deinstitucionalizaci psychoterapie.
Cholagoga – prostředky podporující tvorbu žluče a její vylučování ze žlučníku přes žlučovod do dvanáctníku
Cholecystis – zánět žlučníku
Cholekinetika – léky podporující vylučování žluče působením na pohyblivost žlučových cest; látky způsobující vyprázdnění žlučníku
Cholelithiasis – žlučové kameny
Choleretika – látky zvyšující tvorbu a vylučování žluče (např. Cholagol)
Cholestáza – porušení toku žluči do střeva
Cholesterol – je organická látka ze skupiny steroidů; podobá se vosku, spolu s tuky a oleji patří do skupiny lipidů. Je nezbytný pro zajištění správné funkce všech tělních buněk, významně se podílí na tvorbě buněk mozkových, nervů a některých hormonů. Ačkoliv některé potraviny představují zdroj cholesterolu, jeho převážnou část si naše tělo produkuje samo, a to především v játrech, kde syntetizují denně 1,5 g cholesterolu, kdežto potravou přijímáme denně asi 150 - 300 mg. Existují dva hlavní typy cholesterolu: HDL a LDL.
- HDL cholesterol – “High Density Lipoprotein” – lipoprotein s vysokou hustotou čili tzv. “hodný cholesterol” je někdy označován za tzv. “rostlinný cholesterol,” protože jeho zdrojem jsou především rostliny a dokáže rozpouštět LDL (tj. “špatný cholesterol”). Hladinu tohoto cholesterolu zvyšují: cibule, česnek a tuňák. HDL cholesterol vrací přebytek tuku do jater, takže brání jeho usazování v tepnách. Vysoká hodnota v poměru HDL : LDL, znamená relativní vysokou hladinu HDL v poměru k LDL cholesterolu a chrání tak organismus proti onemocněním srdce. Vyšší hladinu HDL cholesterolu v krvi lze podpořit fyzickou aktivitou a zdravější, vyrovnanou stravou.
- LDL cholesterol – “Low Density Lipoprotein” – lipoprotein s nízkou hustotou tzv. “špatný cholesterol,” obsahují všechny tkáně a naše tělo se bez něj neobejde. Je nezbytnou stavební látkou pro tvorbu buněk, posiluje jejich stěny a přispívá tak k obranyschopnosti organismu. Bez něj by nadledvinky produkovaly méně hormonů, důležitý je pro tvorbu kostí a zanedbatelné není ani jeho působení na kůži. Nejméně dvě třetiny denní potřeby cholesterolu si vyrábí tělo samo, zbytek získává z potravin. Jeho nadbytek se usazuje na stěnách artérií, čímž snižuje jejich vnitřní průměr a způsobuje tak arteriosklerózu, poruchy krevního oběhu a srdeční příhody. Nedostatek způsobuje agresivitu, snižuje se totiž koncentrace serotoninu v nervovém systému.
Cholerik – vznětlivý, výbušný typ člověka
Chromozómy – části buněčného jádra, vláknitě uspořádaných jaderných chromatů
Chronický – vleklý, dlouhotrvající